25.5.2005

Úpal, úžeh a poškození teplem

Doba dovolených a cest za sluníčkem a vodou se blíží. Ruku v ruce s nimi přichází i rizika, kterým bychom měli věnovat zvýšenou pozornost. Druhé téma v pořadí nás upozorní na další z rizik, které sebou přináší delší pobyt na slunci. Pro všechny, kdo se připravují na pobyt v jižních zemích, může být tento článek dvojnásob užitečný.

Úpal, úžeh a poškození teplem

Je následkem zvýšeného působení tepla na organismus jako celek. Příčinou může být vysoká okolní teplota (klimatické podmínky, horké provozy, masové akce -- koncerty, sportovní akce), zabránění odvodu tepla nadměrným ošacením, ozařování sluncem, vysoká vlhkost vzduchu atd. Výsledkem je porucha termoregulace, vysoká teplota a ztráty tělesné vody. Postiženi jsou především malé děti, kojenci, staří lidé, osoby s onemocněním srdce a oběhu a obézní jedinci (tuková vrstva je při vysoké okolní teplotě nežádoucí izolací zabraňující ztrátám tepla z organismu). Poškození teplem má různé projevy: Úpal je reakce organismu na jakoukoliv tepelnou expozici. Výsledkem je přehřátí organismu ze selhání jeho vlastní termoregulace. Příčiny jsou:

• vnitřní - nadměrná tvorba tepla (porucha funkce štítné žlázy), nedostatek tekutin a solí k tvorbě potu,


• vnější - nedostatečný odvod tepla vlivem nepříznivých vnějších podmínek (teplota přes 35 stupňů, prostředí s nadměrnou vlhkostí, těsné pracovní prostory),


• nejčastěji jde však o kombinaci obou.

Příznaky jsou bolest hlavy, závrať, nevolnost až zvracení, zrychlené dýchání, zrychlený tep. Stav se může velmi rychle zhoršovat do bezvědomí s křečemi až do šokového stavu. Je silně zvýšena tělesná teplota (nad 40 stupňů). Úžeh neboli sluneční úpal představuje podráždění mozku a jeho blan přímým slunečním zářením. Většinou nevznikne sám o sobě, ale jedná se spíše o obojí, tzn. úžeh i úpal společně. Příznaky jsou podobné. Na rozdíl od úpalu mohou zde přicházet příznaky s časovým zpožděním po sluneční expozici, např. v noci po slunění. Může být opálení sluncem, nebo i spálená kůže. Ostatní příznaky jsou podobné, navíc je přítomno ztuhnutí šíje a podobné příznaky jako u zápalu mozkových blan. Prevencí je dostatek tekutin, střídavé ochlazování (koupání, sprchování, zvlhčování kůže), pokrývka hlavy a zvlhčování vlasů (jsou-li jaké) zvláště u dětí. První pomocí je:

1. Přenesení postiženého na chladné, stinné místo, uložit s podloženými nebo zvednutými končetinami. Při úžehu spíše zvednou hlavu.


2. Uvolnění oděvu


3. Postupné ochlazování (obklady, led...) Ochlazujeme především hlavu postiženého!!Současné ochlazování kůže proudícím vzduchem, ventilátorem a podobně.


4. Opatrná náhrada tekutin. Malé množství, není vhodná čistá voda, spíše iontový nápoj, nebo vodu osolit (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), vhodný je studený velmi mírně oslazený čaj s citronem.


5. Při bezvědomí stabilizovaná poloha


6. Při selhávání životních funkcí jejich podpora (umělé dýchání, nepřímá masáž srdeční)


7. Transport k lékaři.

Mdloba (synkopa) z horka vzniká při působení zvýšené teploty většinou v kombinaci s delším stáním. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku při rozšíření cév z horka a současným ztrátám tekutin při pocení. Příznaky jsou: nevolnost, malátnost, závrať až mdloba. Nejlepší je prevence, neboli předcházení tomuto stavu. Dostatek tekutin, občasné ochlazování, je-li možné, přesuny a procházení se. První pomocí je:

1. Přenést postiženého na chladné, stinné místo, uložit s podloženými nebo zvednutými končetinami.


2. Uvolnit oděv.


3. Postupně ochlazovat (obklady, led, ...). Ochlazujeme především hlavu postiženého!!


4. Opatrně nahrazovat tekutiny. Malé množství, není vhodná čistá voda, spíše iontový nápoj, nebo vodu osolit (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), vhodný je studený velmi mírně oslazený čaj s citronem.


5. Při poruše vědomí transport k lékaři.

Tepelné vyčerpání (exhausce) vzniká při větší ztrátě tekutin. Na rozdíl od mdloby se jedná o delší stav spojený zejména se ztrátou tekutin. Kromě již uvedených příznaků se zde připojují poruchy jednání, excitace, zmatenost, nebo i delirium. Prevence i první pomoc je stejná jako v předchozím případě. Přestože se zde jedná o ztráty tekutin, nepodáváme velké množství tekutin, i když nemocný má žízeň. Tekutiny podáváme po malých množstvích jako v předchozím případě. Při těžké tělesné námaze v horku s nadměrnými ztrátami tekutin a iontů v potu a jejich nedostatečném hrazení mohou vzniknout křeče z horka. Jedná se o bolestivé svalové záškuby nebo křeče, které vznikají u postižených často při vědomí. Kromě již popsaných příznaků jsou přítomny právě tyto záškuby a křeče. První pomoc a prevence je shodná jako v předchozích případech. Při opatrném a dostatečném přívodu tekutin a hlavně iontů se stav brzy sám upraví. Přeji mnoho příjemně prohřátých chvil na sluníčku bez smysluprostého grilování a bez problémů. MUDr. Stanislav Machart