28.5.2007
A protože čtenáři našeho magazínu měli po 14 dní možnost klást tomuto cestovateli své dotazy, vybrali jsme 10 nejzajímavějších, jejichž adresátům posíláme slíbené poukázky a zde jsou odpovědi cestovatele a reportéra – Radima Vaculoviče.
Chtěl bych se zeptat, jaký máte pocit z cesty? Jak dlouho vám trvala a kolik zemí jste procestovali.
(otázku zaslal Pavel Zerrich)
Hezký den. Naše cesta trvala celkem 57 týdnů a procestovali jsme cca 50 zemí. Všechny podrobnosti o ní je možné vyčíst z webu TV PRIMA www.iprima.cz (Náš projekt najdete pod ikonou zpravodajství a sport, konkrétně pod ikonou pořadu Svět 2007. Je tam ke shlédnutí i zhruba polovina z reportáží, které jsme natočili. Stačí kliknout na webovou stránku uvedenou v záhlaví).
Naše pocity je velmi těžké stručně popsat – jsem strašně rád že jsem to absolvoval. Velmi si toho vážím a byl to určitě jeden z největších zážitků v mém životě. Cestování je naprosto úžasná věc a podporuji všechny, kterým se to také líbí a chtějí vyjet do světa.
Vaši cestu jsme téměř pravidelně sledovali, bylo to super a zajímá mě, zda jste našli místo, kam se určitě vrátíte a čím vás zaujalo a kde to naopak bylo nejdrsnější. Existuje někde místo, které vám připomnělo domov? Těším se na odpovědi a děkuji.
(otázku zaslala L. Vaculková)
Odpověď bych rozdělil na několik částí. Za prvé – neexistuje země nebo místo, kde by se mí nelíbilo. Za druhé druhé – strašně moc se mi líbilo v cca 10 možná 15 zemích. Např. – Myanmar, Keňa, Malawi, Laos, Vietnam, Korea, Singapur, Antarktida, Austrálie, Bolívie, Honduras, Nikaragua…..Za třetí – kam bych se rád vrátil? Do každé země, kterou jsem navštívil.
Každá země zaujala něčím jiným. Například Namibie – Rosťou Janíkem – bývalým automechanikem, který se stal jedním z nejlepších průvodců po safari v této zemi. Laos – životem vesničanů, Austrálie – nekonečnou cestou přes poušť ze Západní Austrálie do Adelaide – tím tichem ... atd.
Nejdrsnější bylo asi neustálé plánování, přesunování a spaní na stále nových místech. Za ten rok jsme spali zhruba na 190 postelích :o)
Domov jsme si připomínali docela často. Hodně jsme vyhledávali zajímavé Čechy či Slováky. Ale úplně největší pocit domova jsme měl asi v rumunských horách ve vesnici Eibentál. Ta je celá česká. Mluví se tam pouze česky. Reportáž z ní je na našich stránkách.
Zdravím Vás a obdivuji. A ptám se: Setkali jste se při své cestě s nějakými jedovatými a nebezpečnými živočichy? Děkuji za odpověď.
(otázku zaslala H. Nešporová)
Strašně moc jsem chtěl vidět nějakého jedovatého hada…ale bohužel ani hada ani nic jiného jedovatého jsme v divoké přírodě nepotkali. Nebezpečného to ano – v Africe jsme viděli lvy, gepardy a další. Ale nic jedovatého.
Jaké je podle vás místo na konci světa a máte pocit, že jste se tam někdy během svých cest ocitli?
(otázku zaslal David Kadlec)
Takový pocit jsem měl během naší cesty na jednom místě a tím je Antarktida. Kdo tam nebyl, těžko pochopí o čem mluvím, ale takhle podle mne vypadá konec světa. Jinak úplně na jihu Jižní Ameriky – argentinskému městu Ushuaia se někdy říká konec světa. Ale tam jsem měl pocit, že je to spíše turistická atrakce..
Bylo na vaší cestě něco, na co jste se těšili a skutečnost pak byla úplně jiná, než původní představa? A o co se jednalo?
(zdraví a hodně úspěchů přeje Martina Kordová)
Naše cesta byla celá trochu krokem do neznáma. Vůbec jsme nevěděli, zda se nám podaří to, co jsme měli v plánu. Např. Reportáže jsme posílali přes internet. Šlo o obrovské množství dat, takže jsme měli strach, že budou země, odkud se nám to poslat nepodaří. Ale rychlý internet je dnes skutečně skoro všude, a když nebyl, pomohla nám náhoda – třeba jsme potkali Čecha, který zrovna jel do Prahy a reportáž odvezl na kazetě. :o) Všem, kteří nám takto pomohli ještě jednou touto cestou děkujeme.
Hodně věcí bylo jinak než jsme si představovali – někdy lepších, někdy horších. Trochu nás zklamalo např. Machu Pichu ( představovali jsme si to daleko divočejší a menší komerci), a naopak strašně mile nás překvapila Bolívie (tam jsme původně vůbec nechtěli jet, ale nakonec se nám tam strašně líbilo).
Chtěla bych se zeptat, zda jste měli na vaší cestě někdy nějaký problém v komunikaci, tedy že by jste se nemohli s lidmi dohovořit - jazykové znalosti někdy nestačí? A zda jste měli v důsledku tohoto nějaký opravdu vážnější problém. Jaký jazyk podle vás je ve světě nejvíce rozšířen - podle vašich zkušeností z cesty?
(otázku zaslala Lucie Řehková)
Řekl bych, že jazyk, se kterým se vždy nějak domluvíte je angličtina. V Jižní Americe je daleko lepší španělština. Pokud jsme neobjevili nikoho, kdo by mluvil jazykem, který ovládáme my, zaplatili jsme tlumočníka. U nás byl trochu problém v tom, že jsme stále natáčeli reportáže. Vždy jsme museli mít správné informace a přesně pochopit téma natáčení a to co nám lidé říkají. Proto, když jsme jim nerozuměli – pořídili jsme si tlumočníka. Toho jsme měli s sebou například v Mongolsku v poušti Gobi. Jinak asi největší problémy domluvit se jsme měli asi v Číně.
Poznali jste spoustu různých kultur na světě. Která se vám zdála nejvyspělejší a myslíte si, že jsme zaostalí za ostatním světem?
(otázku zaslala Jitka Jílková)
Prosím zdůrazňuji, že to je čistě můj osobní názor a že s ním mnoho lidí nemusí souhlasit. Nemyslím si, že jsme zaostalí, ale myslím si, že mezi nejvyspělejšími zeměmi na světě nejsme. Z těch zemí, co jsme navštívili bych tam zařadil – Jižní Koreu, Singapur, USA.
Říká se, že všude dobře, doma nejlépe, ale přesto - našli jste místo, kam byste se bez rozmýšlení přestěhovali? A naopak, bylo něco, co máte jen doma a ve světě se vám po tom stýskalo?
(otázku zaslala Iva Jakubcová)
Před lety jsme dostali nabídku jet do Jižní Koreje na jeden rok. Nakonec jsme tam zůstali skoro 4 roky. A líbilo se nám tam. A zvykli jsme si tam. Všechno samozřejmě záleží na podmínkách, ale problém přestěhovat se na druhý konec světa a tam pracovat a žít nemám. Pokud bych si mohl vybírat, chtěl bych někam, kde není malárie.
Vždy nám ale samozřejmě bude chybět kus domova. Pokud bych to vzal přes žaludek, tak minimálně český chléb, rohlíky a kremžská hořčice.
Všude jste se pozdrželi jen krátce. Je ale vyloženě země, kde vám čas opravdu chyběl a bez váhání byste se tam vypravili znovu, abyste o ní zjistili více? Která by to byla a proč?
(otázku poslala Hana Talíčková)
Po pravdě řečeno strašně rádi bychom se vrátili do všech zemí, které jsme navštívili, protože to, jak jsme je absolvovali, bylo opravdu hodně ve spěchu. Uvidíme. Snad se nám to povede.
V jaké zemi Vám nejvíce chutnalo??? (otázku zaslala Šárka Havelková)
Bude to možná znít hloupě ale v Mongolsku a to korejská kuchyně. (Žili jsme předešlé 4 roky v Jižní Koreji a máme rádi korejskou kuchyni. A v Mongolsku jsme zašli snad do nejlepší korejské restaurace, kde jsme kdy byli. ) Jinak strašně pestrá a dobrá kuchyně je v Singapuru. Chutnalo nám i v Argentině, Hondurasu, Ekvádoru nebo třeba v Mexiku.
Magazín Garida děkuje za příjemný rozhovor a přeje Vám spoustu dalších cestovatelských zážitků ...
Gratulujeme všem výhercům, jejichž otázky se objevily v rozhovoru a současně každému posíláme vyhranou poukázku na 100,- Kč.
A VYHLAŠUJEME DALŠÍ SOUTĚŽ K PŘÍŠTÍMU ROZHOVORU
Hrát se bude o: 10 poukázek v hodnotě 100,- Kč na nákup z nabídky krasa.cz.
Co máte pro výhru udělat: Napsat nám zajímavý dotaz pro herečku M. Badinkovou
Vyhrát může: Každý, jehož dotaz použijeme při rozhovoru
Ptát se můžete do: 10.6.2008
Radim Vaculovič a Veronika Dvořáková
Reportér Prima TV - Radim Vaculovič se před více než rokem rozjel se svou kolegyní Veronikou Dvořákovou na cestu kolem světa. Celých 57 týdnů jste tak měli možnost sledovat příspěvky z jejich cesty – a to z nejrůznějších zákoutí světa. Pokud vám snad některá z nich utekla, máte možnost si nalistovat stránku http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=14545, kde je možné stáhnout i některá videa.A protože čtenáři našeho magazínu měli po 14 dní možnost klást tomuto cestovateli své dotazy, vybrali jsme 10 nejzajímavějších, jejichž adresátům posíláme slíbené poukázky a zde jsou odpovědi cestovatele a reportéra – Radima Vaculoviče.
Chtěl bych se zeptat, jaký máte pocit z cesty? Jak dlouho vám trvala a kolik zemí jste procestovali.
(otázku zaslal Pavel Zerrich)
Hezký den. Naše cesta trvala celkem 57 týdnů a procestovali jsme cca 50 zemí. Všechny podrobnosti o ní je možné vyčíst z webu TV PRIMA www.iprima.cz (Náš projekt najdete pod ikonou zpravodajství a sport, konkrétně pod ikonou pořadu Svět 2007. Je tam ke shlédnutí i zhruba polovina z reportáží, které jsme natočili. Stačí kliknout na webovou stránku uvedenou v záhlaví).
Naše pocity je velmi těžké stručně popsat – jsem strašně rád že jsem to absolvoval. Velmi si toho vážím a byl to určitě jeden z největších zážitků v mém životě. Cestování je naprosto úžasná věc a podporuji všechny, kterým se to také líbí a chtějí vyjet do světa.
Vaši cestu jsme téměř pravidelně sledovali, bylo to super a zajímá mě, zda jste našli místo, kam se určitě vrátíte a čím vás zaujalo a kde to naopak bylo nejdrsnější. Existuje někde místo, které vám připomnělo domov? Těším se na odpovědi a děkuji.
(otázku zaslala L. Vaculková)
Odpověď bych rozdělil na několik částí. Za prvé – neexistuje země nebo místo, kde by se mí nelíbilo. Za druhé druhé – strašně moc se mi líbilo v cca 10 možná 15 zemích. Např. – Myanmar, Keňa, Malawi, Laos, Vietnam, Korea, Singapur, Antarktida, Austrálie, Bolívie, Honduras, Nikaragua…..Za třetí – kam bych se rád vrátil? Do každé země, kterou jsem navštívil.
Každá země zaujala něčím jiným. Například Namibie – Rosťou Janíkem – bývalým automechanikem, který se stal jedním z nejlepších průvodců po safari v této zemi. Laos – životem vesničanů, Austrálie – nekonečnou cestou přes poušť ze Západní Austrálie do Adelaide – tím tichem ... atd.
Nejdrsnější bylo asi neustálé plánování, přesunování a spaní na stále nových místech. Za ten rok jsme spali zhruba na 190 postelích :o)
Domov jsme si připomínali docela často. Hodně jsme vyhledávali zajímavé Čechy či Slováky. Ale úplně největší pocit domova jsme měl asi v rumunských horách ve vesnici Eibentál. Ta je celá česká. Mluví se tam pouze česky. Reportáž z ní je na našich stránkách.
Zdravím Vás a obdivuji. A ptám se: Setkali jste se při své cestě s nějakými jedovatými a nebezpečnými živočichy? Děkuji za odpověď.
(otázku zaslala H. Nešporová)
Strašně moc jsem chtěl vidět nějakého jedovatého hada…ale bohužel ani hada ani nic jiného jedovatého jsme v divoké přírodě nepotkali. Nebezpečného to ano – v Africe jsme viděli lvy, gepardy a další. Ale nic jedovatého.
Jaké je podle vás místo na konci světa a máte pocit, že jste se tam někdy během svých cest ocitli?
(otázku zaslal David Kadlec)
Takový pocit jsem měl během naší cesty na jednom místě a tím je Antarktida. Kdo tam nebyl, těžko pochopí o čem mluvím, ale takhle podle mne vypadá konec světa. Jinak úplně na jihu Jižní Ameriky – argentinskému městu Ushuaia se někdy říká konec světa. Ale tam jsem měl pocit, že je to spíše turistická atrakce..
Bylo na vaší cestě něco, na co jste se těšili a skutečnost pak byla úplně jiná, než původní představa? A o co se jednalo?
(zdraví a hodně úspěchů přeje Martina Kordová)
Naše cesta byla celá trochu krokem do neznáma. Vůbec jsme nevěděli, zda se nám podaří to, co jsme měli v plánu. Např. Reportáže jsme posílali přes internet. Šlo o obrovské množství dat, takže jsme měli strach, že budou země, odkud se nám to poslat nepodaří. Ale rychlý internet je dnes skutečně skoro všude, a když nebyl, pomohla nám náhoda – třeba jsme potkali Čecha, který zrovna jel do Prahy a reportáž odvezl na kazetě. :o) Všem, kteří nám takto pomohli ještě jednou touto cestou děkujeme.
Hodně věcí bylo jinak než jsme si představovali – někdy lepších, někdy horších. Trochu nás zklamalo např. Machu Pichu ( představovali jsme si to daleko divočejší a menší komerci), a naopak strašně mile nás překvapila Bolívie (tam jsme původně vůbec nechtěli jet, ale nakonec se nám tam strašně líbilo).
Chtěla bych se zeptat, zda jste měli na vaší cestě někdy nějaký problém v komunikaci, tedy že by jste se nemohli s lidmi dohovořit - jazykové znalosti někdy nestačí? A zda jste měli v důsledku tohoto nějaký opravdu vážnější problém. Jaký jazyk podle vás je ve světě nejvíce rozšířen - podle vašich zkušeností z cesty?
(otázku zaslala Lucie Řehková)
Řekl bych, že jazyk, se kterým se vždy nějak domluvíte je angličtina. V Jižní Americe je daleko lepší španělština. Pokud jsme neobjevili nikoho, kdo by mluvil jazykem, který ovládáme my, zaplatili jsme tlumočníka. U nás byl trochu problém v tom, že jsme stále natáčeli reportáže. Vždy jsme museli mít správné informace a přesně pochopit téma natáčení a to co nám lidé říkají. Proto, když jsme jim nerozuměli – pořídili jsme si tlumočníka. Toho jsme měli s sebou například v Mongolsku v poušti Gobi. Jinak asi největší problémy domluvit se jsme měli asi v Číně.
Poznali jste spoustu různých kultur na světě. Která se vám zdála nejvyspělejší a myslíte si, že jsme zaostalí za ostatním světem?
(otázku zaslala Jitka Jílková)
Prosím zdůrazňuji, že to je čistě můj osobní názor a že s ním mnoho lidí nemusí souhlasit. Nemyslím si, že jsme zaostalí, ale myslím si, že mezi nejvyspělejšími zeměmi na světě nejsme. Z těch zemí, co jsme navštívili bych tam zařadil – Jižní Koreu, Singapur, USA.
Říká se, že všude dobře, doma nejlépe, ale přesto - našli jste místo, kam byste se bez rozmýšlení přestěhovali? A naopak, bylo něco, co máte jen doma a ve světě se vám po tom stýskalo?
(otázku zaslala Iva Jakubcová)
Před lety jsme dostali nabídku jet do Jižní Koreje na jeden rok. Nakonec jsme tam zůstali skoro 4 roky. A líbilo se nám tam. A zvykli jsme si tam. Všechno samozřejmě záleží na podmínkách, ale problém přestěhovat se na druhý konec světa a tam pracovat a žít nemám. Pokud bych si mohl vybírat, chtěl bych někam, kde není malárie.
Vždy nám ale samozřejmě bude chybět kus domova. Pokud bych to vzal přes žaludek, tak minimálně český chléb, rohlíky a kremžská hořčice.
Všude jste se pozdrželi jen krátce. Je ale vyloženě země, kde vám čas opravdu chyběl a bez váhání byste se tam vypravili znovu, abyste o ní zjistili více? Která by to byla a proč?
(otázku poslala Hana Talíčková)
Po pravdě řečeno strašně rádi bychom se vrátili do všech zemí, které jsme navštívili, protože to, jak jsme je absolvovali, bylo opravdu hodně ve spěchu. Uvidíme. Snad se nám to povede.
V jaké zemi Vám nejvíce chutnalo??? (otázku zaslala Šárka Havelková)
Bude to možná znít hloupě ale v Mongolsku a to korejská kuchyně. (Žili jsme předešlé 4 roky v Jižní Koreji a máme rádi korejskou kuchyni. A v Mongolsku jsme zašli snad do nejlepší korejské restaurace, kde jsme kdy byli. ) Jinak strašně pestrá a dobrá kuchyně je v Singapuru. Chutnalo nám i v Argentině, Hondurasu, Ekvádoru nebo třeba v Mexiku.
Magazín Garida děkuje za příjemný rozhovor a přeje Vám spoustu dalších cestovatelských zážitků ...
Gratulujeme všem výhercům, jejichž otázky se objevily v rozhovoru a současně každému posíláme vyhranou poukázku na 100,- Kč.
A VYHLAŠUJEME DALŠÍ SOUTĚŽ K PŘÍŠTÍMU ROZHOVORU
Hrát se bude o: 10 poukázek v hodnotě 100,- Kč na nákup z nabídky krasa.cz.
Co máte pro výhru udělat: Napsat nám zajímavý dotaz pro herečku M. Badinkovou
Vyhrát může: Každý, jehož dotaz použijeme při rozhovoru
Ptát se můžete do: 10.6.2008
Autor: Gabriela Pavesková
Skupina Olympic rozjíždí své vlastní rádio! www.radioolympic.eu
Palety
rolety
